Ve středověku bylo běžné, že se do jednoho hrobu uložily ostatky několika lidí. Pokud jsou mezi nimi děti spolu s dospělými, archeologové obvykle předpokládají, že jde o blízké příbuzné. Genetická analýza koster z pohřebišť na různých místech Švédska však správnost tohoto předpokladu zpochybnila.
DNA 142 osob z vikinského období a středověku ukázala, že ležet v hrobě spolu se svou rodinou bylo spíš neobvyklé. Blízcí biologičtí příbuzní byli mezi lidmi pohřbenými ve stejném hrobě překvapivě vzácní, a to i na hřbitovech, kde bylo možné zjistit vysokou úroveň příbuzenství.
Záhada hrobu poutnice známé jako Lady 56
Takovým případem je i slavná žena známá jako Lady 56. Na stejném hřbitově, ale v jiných hrobech, byly pochovány i její dcery, rodiče a bratr. Známou se Lady 56 stala díky nálezu ze svého hrobu – mořské lastury, která naznačuje, že během života překročila hranice Skandinávie a vykonala křesťanskou pouť do španělského Santiaga de Compostela.
Zajímají vás dávná tajemství dávných civilizací a moderní vědecké objevy? Přečtěte si také:
